Večer před odjezdem jsem si v Patongu v jedné z mnoha turistických kanceláří koupil jízdenku na loď na ostrovy Phi Phi, odjezd byl ráno v 8:00 z přístavu a v ceně bylo i vyzvednutí z mého hostelu, měl jsem čekat příjezd minibusu mezi 7:00 a 7:15. Protože jsem se bál, že zaspím, nařídil jsem si budíka a mimoto jsem poprosil slečnu ze stánku, kde jsem si jízdenku kupoval, aby mě o půl sedmé prozváněla, dokud jí to nepoložím. Spát jsem šel celkem pozdě a když mě v 7:20 probudilo bušení na dveře, chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, co se děje. To se mě recepční snažila vzbudit, že na mě dole už deset minut čekají a že na mě už asi dlouho čekat nebudou. Ve spěchu jsem si sbalil všechny věci (samozřejmě jsem to neudělal večer) a vyběhl jsem na ulici, kde už byl minibus s naštvaným řidičem a několika dalšími turisty, kteří se také netvářili právě nadšeně. Pár minut po probuzení už jsme ujížděli probouzejícím se Patongem směrem k přístavu na jihovýchodě ostrova. Jak jsem později zjistil, zapomněl jsem v pokoji několik drobností, nějaké oblečení a pár drobných mincí. Naštěstí nic, bez čeho bych se neobešel.
V přístavu mi vyměnili jízdenku za samolepku, kterou mi připlácli na propocené tričko a za chvíli už jsme odráželi od břehu Phuketu, směrem k novému cíli, do hlavního přístavu v zátoce na ostrově Phi Phi Don. Po cestě jsme obepluli nádherná zákoutí ostrovu Phi Phi Leh. Překrásné skalní útvary vystupující z průzračně čistého moře ve kterém se to jen hemží rozmanitými rybkami, žraloky a barakudami, které pomalu proplouvají nad pestrobarevnými korálovými útesy.
Od Zan jsem měl informaci, že na hlavní pláži je ubytování velmi drahé, ale že dál na jih podél pobřeží je levnější rezort jménem Phi Phi hill a že se tam s přítelem za dva dny chystají, takže se tam můžeme ještě vidět. Podle názvu jsem usoudil, že ono ubytování bude asi někde na kopci, žádný kopec jsem neviděl, tak jsem pokračoval na jih a po asi půl hodině jsem nějaký kopec a doporučené chatky na něm doopravdy našel. Z pláže k nim vedlo zrádné schodiště, ale odměnou za jeho zdolání byl dechberoucí výhled, který jsem si poté z terasy tamní restaurace vychutnával každé ráno a každý večer po dobu tří dní.
V průběhu pobytu na ostrově jsem obešel přístupné i nepřístupné části pobřeží, vyšplhal na některé kopce a skály, viděl padající hvězdy, zúčastnil se half moon party, seznámil se s Rupertem, Gemmou a Sam z Anglie, Lottou z Nizozemska a s Agátou z Francie, nechal se učit thajštinu od servírky Pan, podnikl výlet na člunu (ve vlnách jsme skákali tak, že na mě nezbyla ani nitka suchá,) šnorchloval na několika místech ( v jednu chvíli jsem plaval se třemi malými žraloky,) pozoroval bláznivé opice na opičí pláži (tito malí makakové bavili přihlížející turisty tím, že spolu zápasili a všemožně jinak dováděli) a mnoho dalšího. Znovu jsem viděl Zan s přítelem a když jsme se poté loučili, nikdo z nás netušil, že to není na dlouho.
Na ostrově Phi Phi Don jsem zůstal o několik dní déle, než jsem původně plánoval, prostě se mi tam líbilo tolik, že se mi nechtělo hned pokračovat dál. Ještě mě toho ale čekalo hodně, všechny nové přátele jsem tedy na ostrově nechal a pokračoval jsem dál, zpátky na pevninu.
Žádné komentáře:
Okomentovat