úterý 13. listopadu 2007

Co se skrývá za plotem...


















Možná jsem tu již psal, že během velké části své každodenní cesty do školy procházím kolem vysokého plotu, za kterým je ještě vyšší živý plot, takže není vidět skrz a na kterém jsou co pár metrů cedule, varující, že jakýkoliv pokus o proniknutí na pozemek může být opětován střelbou. No tak za tímto plotem se nachází rozlehlé pozemky jejichž dominantou je prezidentský palác a ve čtvrtek 8. listopadu při příležitosti státního svátku byly tyto prostory zpřístupněny veřejnosti. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít a stejně jako mnoho dalších jsem se vydal na průzkum jindy zakázaného území.



























Nejprve jsem musel vystát dlouhou frontu čekajících návštěvníků, zaplatit symbolické vstupné 1 dolar, podrobit se důkladné bezpečnostní prohlídce a poté se mi již otevřely brány prezidentovy rezidence. Většinu plochy zabírá překrásný pečlivě udržovaný park, do kopce se vine cesta, která spojuje hlavní bránu s palácem a dále se větví k dalším objektům. Při příležitosti otevření rezidence veřejnosti se v zahradách konalo množství koncertů a vystoupení. Měl jsem možnost shlédnout výstup dětského orchestru, který byl přímo báječný. Jen těžko si lze představit, jakou ctí muselo pro malé školáky být, když jejich si hru vyslechl i sám prezident, který vyšel z prostor svého paláce a v doprovodu své choti a několika osobních strážců procházel areálem a zdravil svůj lid. Bezpečnostní opatření byla překvapivě malá, takže se s prezidentem všichni zdravili z bezprostřední blízkosti, mnoha lidem mě nevyjímaje se poštěstilo potřást si se Sellapanem Ramanathanem rukou a prohodit s ním pár slov.






















Po příjemných chvílích strávených v území za plotem jsem se naposledy pokochal výhledem, který zase na několik měsíců nebude nikdo kromě pár vyvolených mít možnost spatřit a pěšky jsem se vydal na autobusové nádraží v Queen street, kde začala má další dobrodružná cesta. Ale to už je zase jiný příběh.

Žádné komentáře: