První den ve škole

Na evropské poměry brzy, ale přesto je tomu tak - dnes jsem měl svoji první hodinu ve škole (resp. tříhodinovou hodinu - tak jsou tady dlouhé všechny). Předtím jsem si byl zaplavat v bazénu, sluníčko zrovna svítilo, tak se mi i povedlo trochu se spálit. Našel jsem bezva zábavu - přeplavat bazén pod vodou na jeden nádech. Budu se snažit cvičit, abych ho třeba na konci pobytu přeplaval dvakrát. Pak jsem zašel s Amaurym, Alexisem, Chrystal a Karen do blízkého food courtu. Dal jsem si místní specialitu - Yong Tau Fu. Stánek s tímto pokrmem je k nalezení ve většině místních "jídelen" a nejlépe ho poznáte podle fronty singapuřanů, kteří tu čekají na svoji porci. O co jde? Já jsem si to pro sebe pojmenoval "Udělej si svou vlastní polévku - stánek". Vezmete si misku a z asi dvaceti vystavených ingrediencí si do ní vyberete sedm kousků čeho chcete, podáte plnou misku nesrozumitelně mluvící prodavačce, ta dané ingredience nastříhá nůžkami na menší kousky, pár sekund povaří, zaleje nějakým vývarem, přidá nudle a polévka Yong Tau Fu je na světě. Jídlo je to levné vydatné a dobré, přestože minimálně polovinu dostupných přísad stále nedokáži identifikovat.

Hodinu konsultingu s Eugenem Wongem jsem přežil bez úhony, ale asi to byla ta poslední, protože jsem si daný předmět odhlásil. Celý rozvrh je ještě "živý", právě probíhá třetí kolo dražení - tzv. bidding systému, tak doufám, že se mi podaří zvolit si ty předměty, které pro mě budou zajímavé a pokud možno ne moc obtížné.

Po škole jsem zašel s Jean Phillipem, Simonem (francouzští kanaďané), spoustou Italů a několika švýcary na večeři do korejské "sněz-co-můžeš" restaurace a myslím, že jsem snědl dokonce víc, než jsem mohl. Ochutnal jsem snad dvacet různých jídel, jedno podivnější než druhé. Velmi jsem si zde oblíbil krevety, chutnají mnohem lépe než u nás. Po jídle jsme se snažili naplánovat cestu do Indonésie, tak to snad dopadne, chtěli bychom odjet ve čtvrtek ráno.